Pokrač. 101 - Jak kočička s kocourkem pracovali v kotelně

  Jednou v zimě přišel prudký vítr a pocuchal kočičce s kocourkem domeček. Nezbylo jim, než se vydat do vesnice a shánět u dobrých lidí přístřeší. Nebylo to lehké, ale nakonec našli pár dobrosrdečných lidiček, co je sice doma nechtěli, že jsou špinaví /byli krásně mourovatí/, ale poslali je do kotelny a přidali teplý onošený svetr.

    Ráno vstala mladá paní do práce a v domku bylo krásně teploučko. Moc se divila, protože manžel ráno zásadně netopil. Když přišel muž z práce, v domku bylo příjemně teplo. Pochválil manželku, že zatopila. Ta se však dušovala, že v kotelně nebyla. Tak nám tam topí kocourek s kočičkou, napadlo manžela. Hned sehnali nějaké dobroty a šli do kotelny. Topení tiše vrnělo a hřálo. Kocourek s kočičkou leželi až na trubkách na svetru a tichounce předli. Divili se moc. Jejich teplá schoulená tělíčka vyhřála studenou vodu a přikládat se nemuselo.

     Všichni byli spokojení a hned se domluvili, že příští zimu budou zvířátka zase u lidí a budou se mít všichni moc a moc dobře.